twelfth day

Dneska jsme cely den zasekli v Puerto Cortes, protoze lod do Belize jede az zitra...Dostali jsme se do mestecka Omoa, kde mely byt pekne plaze, ale protoze se o to mistni nestaraji a neuklizeji tu tak i prestoze priroda je krasna, plaze jsou zanesene bordelem a odpadky. Celkove jsou mistni "prasata" stejne jako lidi v US, kdyz neco potrebuji zahodit, tak to proste hodi rovnou pod sebe a neresi nejake odpadkove kose. Stejne jsme si ale zaplavali v mori kdyz jsme nasli jednu cistsi plaz...Pokousel jsem se postavit novy Panamsky pruplav, ale nejak to nevyslo, asi by mi to trvalo trochu delsi dobu :D Je tu taky videt chudoba, ale neni to tak hrozne jako v Nicaragui. Honduras me urcite nezaujmul tak jako Nicaragua a netrapi me ze zitra odjizdime. Kdybychom meli sanci se dostat na Roatan a Utilu (bay islands) tak by to za to ale urcite stalo...Mistni jsou zase zajimavi, rad je nenapadne fotim :) A celkove jsem spokojeny, i kdyz to tu neni treba tak krasne jako v Costa Rice, snazim se mit pozitivni pristup k veci a ve vsem videt to nejlepsi.

eleventh day

tenhle den byl cestovni, rano jsme vstali po ctvrte hodine a v pet jsme vyrazeli z Managua, hlavniho mesta Nicaraguy. Nekdy odpoledne jsme projizdeli Tegucigalpou, coz je hlavni mesto Hondurasu (z dalky vypada hodne zajimave protoze je v horach a domecky jsou vsude mozne, ale zblizka je docela spinava, chuda a prelidnena. Takova obrovska vesnice - i kdyz jsme nemeli moznost videt centrum, takze to nemuzu posoudit) Vecer jsme dorazili do San Pedro de Sula, ktere je na severu a odtud jsme chteli jeste ten vecer dojet do Puerto Cortes. Celkove bylo cestovani zajimave, protoze jsme videli hodne krajiny a projizdet mistni krasnou prirodou bylo super. San Pedro je hrozne chaoticke a namackane, vzali jsme si taxika na autobusovou stanici a to byl opravdu zazitek. Rychleji bychom tam byli kdybychom sli pesky... Vsechny auta neskutecne smrdi, ulicky jsou precpane, vsichni troubi a celkove to bylo stresujici...Ale nastoupili jsme do naseho minibusiku na Puerto Cortes a tam zacalo opravdove dobrodruzstvi. Nacpali jsme se do docela plneho autobusiku, ale to jsme nevedeli ze lidi se tam vejde jeste mnohem vic. Videli jsme veci jako ze si lide podavali dite oknem kdyz vystupovali, priblizili jsme se k mistnim vic na telo nez bychom chteli, ale odjet ze stredni ameriky a tohle nezazit by byla skoda :) Byl to spravny "chickenbus" Spat jsme sli do spinaveho hostylku bez zachodoveho prkynka :) je to uz nas paty "hotel"